Stránky apartmánů ve Strmilově – hezkachalupa.cz
petr@nejedlik.cz Zde je odkaz na dokument s peticí:
petice.pdf
Zde je odkaz na dokument se seznamem důvodů proč stavbu větrných elektráren soukromými investory ve Strmilově odmítáme:
duvody.pdf
Odkaz na elektronickou petici:
https://www.petice.com/zastavte_vystavbu_vte_strmilov
Ve Strmilově (ačkoliv nemám zatím trvalý pobyt) se vyskytuji již od devadesátých let. Nejdříve jsme zrekonstruovali vlastní chalupu a postupem času jsme „opravili“ další dvě a třetí je v procesu. Většina z nich byly ruiny, nebo téměř ruiny a hyzdily tady Strmilov. Většina obyvatel Strmilova, se kterými jsme komunikovali, si už ani nemyslela, že by je mohl nějaký blázen opravit. Ale takový blázen se našel a baví ho (jako jedna z aktivit) opravovat staré chalupy do takového stavu, že se nestydí je nazvat Hezká chalupa (1 a 2) www.hezkachalupa.cz. Kromě těchto chalup, které pronajímáme a naši zákazníci si pochvalují kromě komfortu i klidné prostředí a úžasný spánek, organizujeme v okolí Zvůle sportovní akce. Na jaře duatlon a v září triatlon. A také kreativně meditační víkendy. Prostě se staly naše aktivity ve Strmilově naší LOVE a ve StrmiLOVĚ trávíme většinu času.
No a nedávno jsme se dozvěděli, že zastupitelstvo podepsalo smlouvu s investorem, který chce postavit v blízkosti České Olešné 3 větrníky vysoké 150 metrů. Obsah podepsané smlouvy a její výhodnost/nevýhodnost pro Strmilov a jeho obyvatele si můžete přečíst zde. A obrázek si udělejte sami.
Kromě toho plánují podepsat další smlouvu s dalším investorem na 4-5 větrníků vysokých 200 metrů na kopci nad Strmilovem směrem k Nové Olešné.
Zastupitelstvo ani starosta o tomto záměru neinformoval žádnou z okolních obcí.
Protože se informace o tomto roznesla po celém Strmilově, byla na posledním zastupitelstvu enormní účast obyvatel Strmilova. Ačkoliv jsem v publiku, které mohlo čítat i 50 Strmilováků, nezaznamenal žádný souhlasný postoj se záměrem města – tedy zastupitelstva a starosty. Dozvěděli jsme se, že všichni (nebo téměř všichni) zastupitelé jsou pro realizaci projektu větrných elektráren. A ačkoliv je první smlouva už podepsaná a podle slov starosty to bylo těžké rozhodování, nemá město od investora kromě smlouvy k dispozici nic. Žádná studie proveditelnosti, žádné studie vlivu/dopadu na okolí a životní prostředí, žádné informace o výši dotací a případně návratnosti celého projektu. Žádné studie o parametrech větru v dané oblasti a vhodnosti dané oblasti pro větrné elektrárny, žádné informace o případném napojení větrníků do rozvodné soustavy, žádná vizualizace. Prostě nic.
Ale už se roztáčí další kolečko – tedy další větrníky. Zastupitelstvo má na stole a řeší smlouvu s dalším investorem – JIPOCAR Power, s.r.o.. Tentokráte firmou, která (podle dostupných informací) doposud nepostavila a neprovozuje žádný větrník a má základní jmění 1000Kč.
Na zastupitelstvu se zastupitelé většinou stavěli do role, že tím pomohou městu – příliv financí do rozpočtu města a tím, že budou mít obyvatelé Strmilova přístup k levnější elektrické energii.
1) To první je zanedbatelné vůči ztrátě na hodnotě nemovitostí v okolí větrníků, ke které automaticky dojde. Optimistické odhady jsou okolo 7%, pesimistické i 40%. Odhadovanou ztrátu ještě v další části vyčíslím.
2) To druhé již podepsaná smlouva nikterak negarantuje. Viz bod 5.9 předmětné smlouvy:
5.9 Investor tímto deklaruje svou připravenost jednat v rámci Projektu s Obcí o podmínkách zapojení se do systému tzv. „komunitní energetiky“ na základě nově připravované legislativy.
Takže investor bude připravený jednat, ale nemusí vůbec nic, a k ničemu jinému než k jednání se nezavázal. Myslíte si, že tento bod investora jakkoliv zavazuje? My tedy ne.
A teď v porovnání ztrát způsobených vlivem větrníků na pokles cen nemovitostí (zatím jen ve Strmilově) s deklarovanými příjmy pro obec – nikoliv pro majitele nemovitostí ve Strmilově.
Ve Strmilově je podle Wikipedie (na stránkách města jsem tuto informaci nenašel) 720 domů. Dovolím si odhadnout průměrnou cenu domu (samozřejmě včetně pozemku) na 4 milióny korun – myslím, že jsem to docela podhodnotil. Takže to máme celkovou hrubou cenu nemovitostí ve Strmilově rovnu 720*4milióny. To je 2,88 miliardy korun. No a z toho 40% je 1,152 miliardy korun. To bude jen přímá a okamžitá ztráta akce „Větrníky“, které zastupitelé dávají zelenou. Když tuto ztrátu (1,152 miliardy korun) vydělíme počtem obyvatel Strmilova (podle Wikipedie 1432 obyvatel), tak vychází ztráta na cca 800 tisíc korun na jednoho obyvatele.
Proti tomu je kompenzace od firmy 3 tisíce korun na rok na jednoho obyvatele (myslím, že je to dokonce částka za oba projekty). To v případě kompenzací po dobu dvaceti let vychází na 60 tisíc korun na jednoho obyvatele. Takže mínus 800 tisíc a plus 60 tisíc. I kdyby byl pokles cen jen o 20% tak to bude 400:60. Pěkné skóre, co? A to jsem vůbec neřešil inflaci a okolní obce. Je toto pro obyvatele Strmilova a Strmilovsko výhodné?
A to jsme zatím neřešili žádné další ztráty. Některé by se vyčíslit daly, některé jsou nevyčíslitelné nebo vyčíslitelné velmi obtížně. Zničení rázu krajiny, odliv turistického ruchu, odstěhování obyvatel, stavbou poničená dopravní infrastruktura, nenávratně zničená zem – vybetonované patky větrníků.
Z mého pohledu nejedná zastupitelstvo v zájmu obyvatel Strmilova a místo toho podepsalo smlouvu s první „šmejdskou“ firmou, která se jim nabídla a přesvědčila je o své pravdě. Tato firma ani ta druhá doposud žádnou aktivitou neprojevily zájem o Strmilov a jeho okolí. Velmi pravděpodobně, pokud by v této oblasti neexistovaly dotace z EU (případně státu), tyto firmy by ani nenapadlo takové projekty realizovat. Zastupitelstvo podpisem první smlouvy zahájilo prodej toho, co všichni milujeme, za 30 stříbrných. Tedy spíš za 3 stříbrné. 🙁
Protože tyto firmy nedodaly zastupitelstvu ani žádnou vizualizaci, vznikla vizualizace na základě dostupných informací a tomu odpovídají zde uvedené obrázky. Doufám, že v brzké době budou k dispozici fotky/videa z výšky na místech plánovaných pro stavbu větrníků, aby si mohl člověk udělat představu, z jak velké vzdálenosti budou viditelné.
Doufám, že tato věc nenechá ani zastupitele okolních obcí klidnými (tedy pokud se opravdu jedná o zastupitele obyvatel) a pokusí se učinit tomuto „Klondiku“ přítrž.
Petr a Šárka Nejedlíkovi
Odkazy:
Už podepsaná smlouva s firmou Meridian – Smlouva-Meridian-podepsana.pdf
Otevřený dopis zastupitelům města Strmilova – vetrniky_otevreny_dopis.pdf
Orientační mapa, odkud budou všechny 3 plánované větrníky vidět:
10 km okruh – relativně přesný: dohled 10km
40 km okruh – orientační: dohled 40km
Mapa s plánovaným umístěním větrníků: mapa
Hluk v oblasti větrníků: https://www.facebook.com/reel/3914532388768876
Strmilov – Malý Jeníkov – Olšany – Lipnice – Český Rudolec – Peníkov – Vlastkovec – Slavonice – Maříž – Trojmezí – Zámek Dobrohoř – Staré Město pod Lanštejnem – Landštejn – Rožňov – Kunžak – Leština – Strmilov (cca 69 km)
Jedná se o náš oblíbený okruh, který patří k těm delším – celodenním. Výhodou ale je, že na trase je docela dost míst, kde se dá dobře najíst nebo i jinak občerstvit.
Ze Strmilova vyrážíme směrem na Malý Jeníkov a dál na Olšany.
Židovský hřbitov v Olšanech – malá zajížďka
Pokud byste se chtěli podívat na židovský hřbitov v polích za Olšany, jeďte dál po hlavní a na kopci po pravé straně v remízku ho najdete, na mapě je to bod 10. Poté se vraťte zpátky do Olšan k odbočce ke kostelu, zámečku a hřbitovu, v tomto směru bude doleva.
V Olšanech se vydáme podle vytyčené trasy doprava do prudkého kopce okolo kostela, zámečku a hřbitova a pak u hřbitova směrem na Lipnici. Jedeme kolem pastvin a luk, až dojedeme na kraj lesa, kde odbočíme doleva po cestě, která je asfaltová, ale zkraje to nemusí být úplně zřejmé. Kromě pár menších stoupání je cesta do Lipnice pořád z kopce. V Lipnici přejedeme hlavní silnici a projedeme kolem Rybářství po hrázi Mlýnského rybníka. Pak cesta kopíruje Bolíkovský potok. Jen u Markvarce musíme jet cca 300 metrů po frekventovanější silnici. Hned jak to půjde odbočíme doleva na lesní cestu, která vede v blízkosti židovského hřbitova. Hned za hřbitovem zahneme z kopce doprava a zase budeme kopírovat Bolíkovský potok. V místě rudoleckého zámeckého rybníka se Vám naskytne hezký pohled na Zámek Český Rudolec. V Českém Rudolci (záleží kdy jste vyrazili) je dobré místo na oběd. Doporučujeme Penzion a Restaurace Rudolec (www.rudolec.cz) nebo Zájezdní hostinec proti Zámku. Pokud ale budete v Rudolci příliš brzy, je možné řešit oběd až ve Slavonicích nebo i v Maříži.
Z Českého Rudolce jedeme po cyklostezce č. 1004 přes Peníkov a Vlastkovec až do Slavonic. Je možné to variantně upravit a jet část po Grasselově stezce. Na náměstí ve Slavonicích je docela dobrý výběr restaurací a zatím jsme se všude dobře najedli. Pokud jste si ale dali oběd v Rudolci, doporučujeme kavárnu pod věží.
Ze Slavonic jedeme do Maříže – vesničky, která vstala po revoluci z popela. Je zde torzo zámku, který za komunismu nechali vyhodit do vzduchu, a v zámeckém parku je kašna, teď bez vody, ve které, když budete uprostřed mluvit, uslyšíte vlastní ozvěnu. Je zde také známá keramická dílna, kde si můžete dovyrobit vlastní dílka. Ale to asi během cyklovýletu nestihnete. Je tu i restaurace, takže pokud jste ještě nedali oběd, je to také dobré místo.
Z Maříže jedeme při hranici s Rakouskem a na trase je i trojmezí – hranice Čech, Rakouska a Moravy. Uhneme z cyklostezky č. 1003 a dostaneme se přes Zámek Dobrohoř (www.zamekdobrohor.cz) do Starého Města pod Landštejnem. Na zámku Dobrohoř, který má od roku 2013 majitele (a který ho dává dohromady), pořádají zajímavé koncerty a kulturní akce. V zámku je i príma kavárna.
Ze Starého Města pod Landštejnem je to na hrad Landštejn skoro pořád do kopce. Z Landštejna pak jedeme po cyklostezce č. 1115 až do Rožňova, kde se nachází Bizoní farma. Můžete si zde dát i bizoní hamburgery nebo klobásy – doporučujeme kiosek ve venkovním areálu. Musíte ale dorazit před 18:00. Z Landštejna můžete i alternativně vyzkoušet jinou cestu do Rožňova (např. po červené, zelené nebo modré turistické).
Z Rožnova už to směřujeme buď na Klenovské samoty – Kaproun po cyklostezce č. 1117 a za Klenovským rybníkem uhneme doprava po červené směrem na Klenovské samoty – Kaproun – kde Jára Cimrman vyskočil z vlaku a má na vlakové zastávce svoji sochu – a Kunžak – tato cesta je vyznačena na mapě.
Nebo pokud se chceme vykoupat anebo třeba nestihneme burger v Rožňově, pak jedeme po cyklostezce č. 1115 a na křižovatce s cyklostezkou č. 1119 odbočíme doprava a cyklostezka nás dovede až na Zvůli, kde je skvělé koupání i občerstvení. Pak se vrátíme zpátky na cyklostezku 1119 a jedeme směrem na Kunžak. Na Jitrách si můžeme vybrat, jestli pojedeme do Kunžaku po č. 1119 a pak po červené kolem potoku Pstruha. Je to sice delší, náročnější, ale hezčí cesta. 🙂 anebo dál po silnici – cyklostezka č. 1115.
Z Kunžaku se do Strmilova vydáme kolem rybníka Komorník přes Leštinu anebo pokud už dnes stačilo, po hlavní, je to kratší, rychlejší, ale ne tak hezké.
Krásný výlet, snad se vám bude líbit stejně jako nám 🌞
Virtuální měna Bitcoin si získává stále více příznivců. A nemůže za to jen intervence České národní banky, která neustále devalvuje naši měnu. V ČR už můžete směnit koruny za bitcoiny a naopak. A za bitcoiny můžete nakupovat produkty i služby i v ČR.
Hezká chalupa se tedy připojuje a od letošního roku přijímáme platby i v této měně na adrese: 1BJ6WwHW4DKkjk4FdZcXLKvLVAbPLawVbR
Více informací o měně Bitcoin můžete načerpat zde: https://btctip.cz/
Mapa obchodníků akceptujících Bitcoin:
https://mapa.bitperia.cz/
Chtěl bych se za Šárku pochlubit.
Včera jsme byli na zahajovacím koncertu festivalu České doteky hudby ve Španělském sále Pražského hradu.
Trošku se stydím, ale byl jsem zde poprvé. Musím uznat, že ta parta, která ty budovy vytvořila, má můj obdiv. 🙂
Na programu bylo:
Zdeněk Fibich: V podvečer. Selanka pro orchestr op. 39
Antonín Dvořák: Koncert a moll pro housle a orchestr op. 53 B 108
Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 5 c moll „Osudová“ op. 67
Koncert byl úžasný – tedy všichni – Zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů s dirigentem Jakubem Kleckerem a hlavně Gabriela Demeterová. Chvílemi jsem měl pocit, že je s houslemi jedno tělo a duše. Mojí Šárce zase neuniklo, že se oblékla a učesala ve španělském stylu – ve Španělském sále vypadala jako pravá Španělka.
No a při odchodu všichni posluchači/návštěvníci dostali jako dárek pečený čaj z Hezké chalupy.
Doufám, že jim zpříjemní vánoční čas alespoň tak jako včerejší koncert. I když to je hodně vysoká laťka.
V sobotu dopoledne jsem se bavil s naším sousedem panem Šteflíčkem a při probírání co budeme muset jednou udělat s lípama, které jsou u potoka mezi číslem popisným 199 a 200 došla řeč na hóódně starou lípu ve vesnici Praskolesy, která je kousek od Mrákotína.
A protože jsme tam ještě nebyli, vymyslel jsem si nový výlet. Odpoledne jsme vyrazili.
Vyjeli jsme tradičně směrem na Malý Jeníkov a Olšany, ale v Olšanech jsme se vydali po cyklostezce č.5261 na Maršov pak do Horních Němčic. V Horních Němčicích je pěkný (ale ne moc dlouhý) krpálek.
Pak projedete Skrýchovem a Sumrakovem a do Praskoles už je to jen super sjezd z kopce.
Lípa je opravdu pěkná – je vidět, že se o ni dobře starají. Byla jen trošku menší, než jak ji pan Šteflíček popisoval. 🙂 Myslím ale, že jsem větší lípu zatím neviděl. Měla by být stará asi 800 let.
Z Praskoles Vás pak cyklostezka č.5261 dovede až do Mrákotína (zde byl vytěžen a opracován monolit, který je nyní na Pražském Hradě).
Z Mrákotína jsme se rozhodli vrátit jinou cestou – vybrali jsme si cyklostezku č. 1113, která vede hodně blízko Javořice. Kdo tedy počítáte s pěknými kopečky, tak počítáte správně. Je možné výlet si trošku prodloužit a zajet se podívat i na Míchovu skálu, Velký Pařezitý rybník a Javořici samotnou. My jsme ale pokračovali – okolo Javořice směrem do Světlé.
Kousek nad vesnicí Světlá je docela nový pomník Cyrila a Metoda.
Do Světlé je to pak jen pěkně z kopce. Ostatně celý zbytek cesty zpátky do Strmilova už je až na pár výjimek většinou z kopce.
Jo, a celý výlet mi vyšel na 40km. Po kliknutí na mapku se Vám zobrazí kompletně zaklikaná trasa včetně informací o nadmořské výšce na mapy.cz, tak chvilku vydržte – než zobrazí tolik bodů, chvilku to trvá:
